Müller-Thurgau

Müller-Thurgau se rychle rozšířil pro ranější zrání, pravidelné a bohaté úrody, nižší obsah kyselin a příjemné aromatické látky ve víně. Roste středně a má řidší olistění. Dřevo vyzrává středně a mrazuodolnost je nižší. Po mrazových poškozeních se rychle regeneruje.  Zraje koncem září až začátkem října a nedosahuje vysoké cukernatosti. Jeho měkčí víno si oblíbilo zvláště městské obyvatelstvo, kterému ho připravují velké výrobní závody většinou se zbytkovým cukrem. Příjemně výrazné, muškátově broskvové aroma vyniká hlavně na Znojemsku, na Uherskohradišťsku a v Čechách. Müller-Thurgau je též vínem vhodným do různých směsí a spolu s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným je hlavním základem našich známkových vín. Odrůda Müller-Thurgau vznikla ve výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu roku 1882, kde byla získána jako domnělý kříženec mezi odrůdami Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. Křížení provedl prof. dr. Müller, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau a v té době pracoval jako botanik v Geisenheimu. Když pak byl povolán roku 1891 zpět do Švýcarska, kde se stal ředitelem výzkumného ústavu pro vinařství a ovocnářství ve Wädenswillu, vzal s sebou do Švýcarska i 150 různých kříženců, které získal v Geisenheimu. Keř novošlechtění č.58 se zalíbil vinařskému technikovi H. Schellenbergrovi, který semenáče ošetřoval. Rozmnožil jej proti vůli prof. Müllera, který v něj neměl důvěru pro snadné hnití a příliš rané zrání hroznů. Když pak bylo ve Švýcarsku zakázáno v roce 1912 galování vína (mokré cukření), nabyla tato nová švýcarská odrůda na významu a začala se rozšiřovat. V roce 1913 dovezl pak dr. Dern odrůdu Müller-Thurgau zpět do Německa. O jejím významu se tam vedly dlouhou dobu spory, ale nakonec zvítězilo její praktické využívání právě pro její ranost a spolehlivou plodnost. Podrobné genetické studie provedené několika šlechtiteli v Německu ukazují, že odrůda Müller-Thurgau její křížencem mezi Ryzlinkem rýnským a Sylvánským zeleným, ale že povstala jako kříženec různých klonů Ryzlinku rýnského nebo jako kříženec Ryzlinku rýnského a Muškátu nebo Chrupky.